Začnu hned od konce. Vyrovnali jsme stav čtvrtfinále play off na 2:2 na zápasy. V pátek 16. 2. nás čeká rozhodující pátý zápas v Bučovicích. Jsou jarní prázdniny a my máme zavřenou tělocvičnu a nemůžeme trénovat v místě, kde jsme zvyklí. Musíme hledat tělocvičnu jinou. Díky řediteli ZŠ Školní Petru Blažkovi jsme ji sehnali pro mládež a díky atletům a basketbalistům, kteří nám umožnili v jejich časech trénovat, i pro muže. Ovšem martýrium hledání je až ponižující pro všechny strany. V jedné škole může být tělocvična otevřená, v jiné ne. (Ovšem, abych byl spravedlivý, v sobotu a neděli 17. a 18.2. můžeme u kostela hrát extraligu U18 a v pátek i trénovat). Opakuje se to každoročně, ale v minulosti to nikdy nebylo.
Zpět k zápasům. Bylo to 0:2 a bylo to buď anebo. Možnost opravy pro nás nebyla. Nastoupili jsme v sestavě: Honza Barák na nahrávce, blokaři Jirka Huryta a Matyáš Pospíšil, univerzál Martin Pavlovský, smečaři Ríša Stanislav a Roman Jaša a na liberu Marek Slavík. Na chvíli se dostali v druhém setu do hry Víťa Šimek na nahrávku a Martin Čumpl na post univerzála. To bylo v době našeho útlumu, kdy jsme přišli o čtyřbodové vedení a nakonec prohráli celý druhý set. Jinak jsme podali výkon s minimem chyb, dobře jsme podávali, útočili, blokovali, vybírali i příjímali soupeřovo podání. Plná tělocvična bezmála 60 diváků (dobrá třetina z Bučovic) byla svědkem našeho prvního vítězství a vzkříšení naděje.
Ovšem další den v sobotu nás čekali komplikace. Z pracovních důvodů nemohli Honza Barák a Matyáš Pospíšil, tedy oba hráči základní sestavy. Také všichni dorostenci museli odjet na další turnaj extraligy U22 do Ústí nad Labem, kde bojovali o záchranu soutěže. Takže čtrnáctičlenná sestava z pátku se smrskla na desetičlennou. Ovšem máme vyrovnaný kádr, takže nikdo nepropadal beznadějím a šli jsme do zápasu s jasným cílem: vítězství. A to se také povedlo ještě po lepším výkonu než v pátek. Také tělocvična praskala ve švech, napočítal jsem 72 diváků!!!, nebylo kam si sednout ani kde stát. Sestava: Šimek, Stanislav, Huryta, Pavlovský, Jaša, Vanini a Slavík se překonávala. Nevadilo, že jsme prohrávali třeba i o pět bodů, bojovali jsme nad hranicí našich možností. Hrál se výborný volejbal výrazně přesahující úroveň 1. ligy. Nakonec jsme poslední míč za velkého aplausu diváků složili my. Tím jsme protáhli tuto sérii do rozhodujícího zápasu v pátek 16. 2. v 19 hodin v Bučovicích. I tam bude plná hala, a i tam nejsme bez šancí. Přijeďte nebo nás sledujte (odkaz bude na facebooku) a držte nám palce. I přes nepřízeň a nemožnost trénování tam, kde jsme zvyklí (a kdo dělá do sportu, tak určitě ví, jak je to důležité) uděláme vše, abychom dosáhli pro nás co nejlepšího výsledku!!
Pátek: VELMEZ – Bučovice 3:1 (-27,18,23,21)
Sobota: VELMEZ – Bučovice 3:1 (15,-22,21,23) stav série 2:2