S velkou radostí píšu tento článek. V plánu bylo nespadnout do systémem strašidelné čtvrté skupiny.
První zápas kde jsme na začátek ochutnali hru pod obrovským tlakem. Dost hloupých chyb a dětská ustrašenost.. zápas zase tak smutný nebyl výkon tě lepšil a důležité bylo že jsme skvělé zapracovali nového blokaře Patrika Švomu.
Po sléze přišlo utkání s Příbramí. Už mi bylo jasné že budeme lepší! Skvělá práce od kapitána týmu Adama dobrovolného a jeho parťáka Radka Hlávky po prohraném zápase s tím okamžitě chtěli něco udělat. Vyměnili barvu dresů a tak dále. Příbram hrála šikovný volejbal. Set a půl jsme dominovali a to hlavně útokem. Houževnatá Příbram ukázala charakter. Zápas otáčela a my se začínali útočně trápit. Na konci tiebreaku se ovšem stal zázrak. Klid na podání Matěje Janáka a až posedle hraná agrese na útoku ze strany Opřsala přinesla ovoce. Potěšilo mě to. Že smutného hráče byl v závěru válečnej šílenec něco jako mýval Rocket ve Strážcích galaxie.
Byl jsem za Ondru a celý tým rád že to dobře dopadlo. Tímto chci povzdbudit pro tým Příbrami. Byl to skvělej zápas plný zvratů a překvapení.
V neděli se připravenost a koncentrace týmu ukázala. Tým vylepšil všechno co bylo třeba aby jsme tvořili neustálý tlak na soupeře. Hrůzostrašné útoky Matěje Janáka občas připomínaly Thóra jak spíš po soupeři hází kladivo. Koučování tohohle zápasu bylo skvělé. Vítězství 3:1 nás udrželo.
Musím přiznat že radost ještě větší mi přinesl poslední zápas s Opavou. Byl to Jakub Sklenář.
Málem jsem brečel. Ta satisfakce byl úžasná. Nechci nikoho urazit ale dokázali jsme to. Robot se naučil nejvíc kolektivní hru a byl zatraceně dobrej! Výhra 3:1 a bilance 3 výher a jedné prohry.
Ještě jednou smekám nad celým týmem jak se koncentroval a soustředil.
Doufám v ještě hezkou sezónu a přeji si zažít víc takových víkendů
Ondra Žaba
