TJ SPARTAK Velké Meziříčí

Jaký byl rok 2019? Mizérie s dobrým základem a nadějí. Výsledkově jsme to podělali na všech frontách. Muži do konce roku 2018 udržovali pěkné 6. místo, potom udělali jen 3 body a byli nakonec rádi, že se s odřenými ušima dostali do play off. Tam vyhořeli na Bučovicích, když vyhráli ve třech zápasech jediný set. Takže konec sezóny nic moc. Junioři nevyhráli nic a nakonec neuhráli ani baráž o udržení. Múžeme se vymlouvat na to, že česká skupina byla těžší jak moravská (byla, v moravské bychom se dostali do finálového turnaje, to říkám s čistým svědomím). V baráži bylo Karlovarsko posílené dvěma superhráči, takže šlo jen o souboj s Hradcem kdo s koho.

V pořadí třetí turnaj (z pěti) extraligy juniorů máme za sebou. Nedopadl pro nás dobře, co se týká výsledku. Prohráli jsme s Brnem (to se čekalo), ale i s Beskydy. To se nečekalo ovšem, vzhledem k předvedené hře, zcela zaslouženě. Na druhé straně jsme porazili Ostravu, když jsme otočili z 0:2 na 3:2. Nakonec jsme porazili i Kojetín v boji plném dramatických koncovek 3:0. Nastupovali jsme v tradiční sestavě: Tomáš Pokorný na nahrávce, Martin Smetana a Jakub Němec na smeči. David Čermák a Matyáš Pospíšil na bloku a jako diagonální hráč Dominik Medek. Libero Jarda Nedvěd. Do hry zasáhli podstatně ještě Honza Vanini a méně Adam Kalivoda a Matouš Špaček. Připraveni byli ještě Štěpán Bakaj a Vojta Hladík.

Druhou polovinu soutěže jsme začali na domácí půdě. Nejprve jsme v pátek přivítali nováčka z Hradce Králové. Vzhledem k tomu, že zasedal výbor ČVS, převzal roli trenéra Dan Kasan. Postavil osvědčenou sestavu s Víťou Šimkem na nahrávce, Jirkou Hurytou a Adamem Benáčkem na bloku, Honzu Kučeru na univerzálu a smečaře Štěpána Žabu a Romana Jašu. Libera byli Marek Slavík a Jirka Koukal. Stále máme zraněné Martina Pavlovského a Ríšu Stanislava. Naopak již se s námi rozcvičoval Dominik Žaba. Zápas byl od začátku v naší režii. Celý zápas až na začátek prvního setu jsme si udržovali bezpečný náskok a všechny koncovky jsme bez problému vyhráli. Druhý den bylo vše jinak.

Jak léta jdou, radši se nevohlížej, cos' komu dal a co teď z toho máš,

 ze záplat plášť, nohy, co neuhlídáš, zas někam jdou, sám nevíš, kam.

První liga dospěla do své poloviny. Zatím poslední kolo svedlo k sobě dva celky, které tvoří pro rozlosování dvojice. Nám svedl los do dvoiice družstvo Brna. Dříve vystupoval pod názvem Volejbal Brno B, nyní je to VK Brno se sponzorským názvem Tesla Brno. Ale de facto je to stále B tým extraligového týmu. První zápas jsme sehráli u soupeře. Hala Tesly nám moc nesvědčí hlavně atypickým stropem. Postavení v tabulce nás stavělo do role favoritů, ale my to tak stále necítíme. Navíc nikdy nevíme s jakým týmem soupeř nastoupí o čemž mluví naše zápasové bilance za poslední dva roky (1:3 pro soupeře). Tentokrát to bylo jinak.

Kadeti odjeli na svůj třetí extraligový turnaj ve značně okleštěné sestavě. Odpadli nemocní hráči, navíc nemohli jet ani dva hráči, kteří byli se školou na poznávacím zájezdě ve Švýcarsku a vraceli se až v sobotu. Trenér Ondra Žaba měl k disposici pouze 6 hráčů: nahrávače Adama Kalivodu, Blokaře Kubu Janáka a Honzu Vaniniho, smečaře Kubu Němce a Martina Smetanu a univerzála Matyáše Rozsypala. Tajně jsme doufali v zázrak, ale vzhledem k tomu, že i postup do této druhé výkonnostní skupiny byl nervák a velký boj, moc nadějí jsme si nedávali. Ovšem odevzdat jsme to nechtěli.