O Edovi se píše těžko. Je to svéráz. Dvoumetrový hráč s ohromně rychlou rukou. Rychle vyrostl a tělo se s tím těžko smiřovalo. V 15 letech je to dost časté. Zvláště u téhle výšky. Má jasné a vyhraněné názory. Na 16 letého až moc dospělé. Vliv rodičů je vidět na první pohled. Má jasno o své profesní kariéře. Trochu mi to připomíná mé mládí. I mě takto silně rodiče ovlivňovali. Když jsem jednou prohlásil, že budu studovat medicínu, chytli se toho a bedlivě dávali pozor, abych si to nerozmyslel. Asi to bylo dobře, i když já nic jiného studovat nechtěl. Ale rodiče samozřejmě puberťákovi nevěřili, takže si to ohlídali. Myslím, že u Edy je to podobné. Světový volejbal tím zřejmě přijde o dobrého hráče, ale meziříčský doufám, že nikoliv. Eda odmítl reprezentaci. Nelíbilo se mu tam. Chlapsky to vysvětlil trenérovi a ten měl co dělat, aby to chlapsky unesl . Nedivím se. Eda by určitě vážně promlouval do základní sestavy. Hrál však na postu, který mu nesedl a který nechtěl.
O Edovi se píše těžko. Je to svéráz. Dvoumetrový hráč s ohromně rychlou rukou. Rychle vyrostl a tělo se s tím těžko smiřovalo. V 15 letech je to dost časté. Zvláště u téhle výšky. Má jasné a vyhraněné názory. Na 16 letého až moc dospělé. Vliv rodičů je vidět na první pohled. Má jasno o své profesní kariéře. Trochu mi to připomíná mé mládí. I mě takto silně rodiče ovlivňovali. Když jsem jednou prohlásil, že budu studovat medicínu, chytli se toho a bedlivě dávali pozor, abych si to nerozmyslel. Asi to bylo dobře, i když já nic jiného studovat nechtěl. Ale rodiče samozřejmě puberťákovi nevěřili, takže si to ohlídali. Myslím, že u Edy je to podobné. Světový volejbal tím zřejmě přijde o dobrého hráče, ale meziříčský doufám, že nikoliv. Eda odmítl reprezentaci. Nelíbilo se mu tam. Chlapsky to vysvětlil trenérovi a ten měl co dělat, aby to chlapsky unesl . Nedivím se. Eda by určitě vážně promlouval do základní sestavy. Hrál však na postu, který mu nesedl a který nechtěl. To je vůbec alchymie. U nás v kadetech začal hrát na stejném postu (blokař) a hrál zde dobře. Všichni jsme věděli, že blokařem nikdy nebude a že je to jen na přechodnou dobu. Myslím, že v reprezentaci nabýval stále silnějšího pocitu, že se zde neuspokojují jeho potřeby. Proto z ní odešel a myslím si, že mu to ani nevadí. U nás odvádí perfektní práci. Nyní hraje na postu smečaře. Má problémy s přihrávkou. Je však zarputilý a určitě se s ní popere na výbornou. Eda je příslib, aby volejbal ve Velkém Meziříčí vydržel dál. „Stáhl“ s sebou Fikiho (Filipa Kuřece), dalšího Meziříčáka a dalšího nadšence. Má přísné požadavky na inteligenci spoluhráčů. Málokdo je mu v jeho očích roven. I v tom je milý. Ostatními je tolerován a sami chápou, že jeho úrovně asi nikdy nedosáhnou. Přesto ho mají rádi a přesto ho uznávají. Je nevoleným lídrem své generace (tedy hráčů narozených 1998 a později). Nikdo si k němu nic nedovolí a všichni ho respektují. Taky, kdo by nerespektoval dvoumetrového obra s výskokem 345 s rychlou rukou a tvrdou ránou, že?! Hraje ve třech soutěžích: extralize kadetů, extralize juniorů a krajském přeboru mužů. Ve všech patří do základní sestavy. Má 4 juniorské roky před sebou. Pokud vydrží (jako, že v to pevně doufám) bude volejbal ve Velkém Meziříčí stále silný.
Velké Meziříčí, 11.12.2014 Petr Juda