Sérii 6 vítězných zápasů za sebou již dlouho nepamatuji. V minulém roce jsme hlavně prohrávali a zachránili jsme se v ne hodině, ale minutě dvanácté. Nyní okupujeme třetí příčku tabulky a myšlenky na boj o záchranu se nám pomalu vytrácejí z hlavy. "Italský " bodovací systém nám sice sebral 3 body za výsledky 3:2 a zase jeden přidal za porážku 2:3. Tedy přeci jenom malá ztráta. Hlavně mrzí ta s Dansportem. Celý víkend a všechny 4 zápasy měly jednu společnou charakteristiku. Vedení 2:0 ve všech zápasech a to ještě navíc po dobré hře. Družstvo se dobře vede i z trenérského pohledu. Je málo nevynucených chyb, hraje se podle předem dohodnuté strategie, vše je jak má být.
Sérii 6 vítězných zápasů za sebou již dlouho nepamatuji. V minulém roce jsme hlavně prohrávali a zachránili jsme se v ne hodině, ale minutě dvanácté. Nyní okupujeme třetí příčku tabulky a myšlenky na boj o záchranu se nám pomalu vytrácejí z hlavy. "Italský " bodovací systém nám sice sebral 3 body za výsledky 3:2 a zase jeden přidal za porážku 2:3. Tedy přeci jenom malá ztráta. Hlavně mrzí ta s Dansportem. Celý víkend a všechny 4 zápasy měly jednu společnou charakteristiku. Vedení 2:0 ve všech zápasech a to ještě navíc po dobré hře. Družstvo se dobře vede i z trenérského pohledu. Je málo nevynucených chyb, hraje se podle předem dohodnuté strategie, vše je jak má být. Potom zkrat. Třetí sety jsou z naší strany příšerné. I ty, které nakonec dopadnou dobře. Dva třetí sety jsme prohráli, jeden dokonce rozdílem třídy s potupnou dvanáctkou. Dva třetí sety jsme vyhráli dobrým závěrem. Člověk by se neměl rouhat a zakřiknout to, ale zlepšené závěry (ke vší úctě a zaplaťpánbůh) by neměly překrýt strašné výpadky ze začátků sad. Nemyslím, že propadneme sebeuspokojení.Natolik svůj mančaft zase znám. Je to zřejmě asi důsledek toho, že jsme se vloni vyhrávat nenaučili. Proto nám může ještě chvíli trvat, než odehrajeme celý zápas ke vší spokojenosti. My si dali za úkol ve všech domácích zápasech bodovat a pokud to bude možné, tak naplno. A to je právě to, co nám v oněch třetích a následujících čtvrtých setech svazuje ruce, nohy a hlavně mysl.Positivem je, že to asi víme a uvědomujeme si to. Rozhodně to nebereme na lehkou váhu. Trénujeme usilovně, myslím, že i dobře. Z tréninků jsme odstranili, co nejvíce "balastu" a cvičení, které v samotné hře nejdou uplatnit. Trénujeme jen to, co naše samotná hra potřebuje. Zlepšili jsme blokování, zlepšili jsme příjem podání. To je vidět na první pohled. To, co dělá body je útok a ten se zlepšuje spolu s vyspělostí a šikovností samotných hráčů. Máme nyní již dva tahouny, těmi jsou Mára Zmrhal a Honza Matějka. U nich je hlavní to, že se umí dostat z určitých herních výpadků a nemusí být střídáni. Právo na chybu má každý, ovšem své chyby opravit, každý již nedokáže. Oni dva ano!! Teď je potěšitelné, že se naše hra zlepšuje. Chceme, my trenéři i hráči, hrát rychle na útoku. Trénujeme hodně superrychlou střelbu do kůlů. Než ji uplatníme ve hře, musíme jí více zažít. Myslím, že tato hra sedí i zbývajícím útočníkům Lukáši Musílkovi a Davidovi Podhrázkému. Určitě sedí i Mírovi Bláhovi, který je stále více útočník a smečař, než libero. Musíme zavést hru středem. Ona nějaká častá hra středem není ani nutná, ale tak málo útoků rychlíkem nebo "čtyřkou", jak jich máme my, není ani žádoucí a ani potřebné. Souvisí to přímo i s útokem z kůlů – čím více budeme útočit středem a alespoň vázat soupeřovi blokaře, tím snáze se nám bude útočit z kůlů. Začínáme zvládat oba doskoky, tedy ze zóny I i VI. Zvláště "pipe" byl pro nás zakletý. Mára Slavík s Márou Zmrhalem a občas i s Pupasem (Musílkem) to začínají zvládat a jsme i v tomto úspěšní. Zmínil jsme se o Márovi (Zmrhalovi) a Matkovi (Matějkovi). Zmínit se chci i o dalších. Mára Slavík jako nahrávač je ještě v kadetském věku (ročník 1995). Zlepšuje se, ovšem má ještě potíže s přesností i taktikou. Nyní však trénuje každý den a je jen otázkou času, a já doufám, že krátkého, kdy bude hlavním pilířem naší útočné formace. Pupas (Lukáš Musílek) se lepší zápas od zápasu a vytlačuje ze základní sestavy Davida Podhrázkého. Ten nyní zápolí s nemocemi a já doufám, že až vyzdraví a začne znovu trénovat, dostane se znovu do své formy. Výborně se uvedl Jirka Huryta na bloku. Dostal šanci a chopil se jí vehementně. Tomáš Krejska je již stálice, potřebuje více útočit. Zbývá naše libero Míra Bláha. Nechtějme po liberu ihned dokonalý výkon. To ani v tomto věku nejde. Míra výborně přihrává, výborně nahrává míče, na které nahrávač nemůže, a lepší se ve vybírání. Co si více přát. Jen si myslím, že bytostně ještě stále inklinuje ke smečování. To je rozumné a příležitost má určitě v kadetech.
Máme tedy z víkendu 11 bodů z 12 možných. Když k tomu přidáme 8 dalších, vychází nám celkem 19 bodů a zatím jisté třetí místo. To můžeme potvrdit ihned po Novém roce v Ostravě.Tam chceme a musíme bodovat. Jedno jak, ale nějaký ten bodík musíme vydolovat. Potom máme doma dva těžké soupeře Zlín a Brno a nakonec jedeme do Hradce Králové. Po Novém roce bude soutěž mít již pravidelnější ráz a kromě třech přestávek, kdy se bude hrát extraliga kadetů, "najede" na týdenní rytmus zápasů, nebo turnajů. Náš plán je nepřerušovat trénování, mezi vánočními svátky absolvovat jeden turnaj, na začátku roku shlédnout vystoupení našich reprezentačních kadetů (v družstvu máme Míru Bláhu na liberu a Petra Vašíčka na lavičce jako asistenta trenéra) při kvalifikaci o ME a potom se již poprat o kýžené třetí místo v tabulce.
Velké Meziříčí, 9.12.2012 Petr Juda