Skončila extraliga kadetů. Sezóna však nekončí, pouze jeden její vrchol. Tím byla právě ona extraliga. Vždy , když poslední zápas skončí porážkou, je z toho člověk trochu rozpačitý. My prohráli poslední tři zápasy za sebou a přesto to byla zatím nejlepší sezóna kadetů v historii meziříčského volejbalu. Paradox! Navíc i přes historický úspěch nikdo neslavil. A určitě by měl. Paradox na paradox. Čas je velký a spolehlivý lék a určitě na našich tvářích jednou úsměv vyloudí. Zatím nás ovládají emoce, bohužel nyní ty negativní. Proto, abychom se těchto paradoxů co nejrychleji zbavili, musí nastoupit rozum. Chladnokrevný rozum. Je to úspěch a „basta fidli“. Kdo je v republice čtvrtý? Navíc, kdo ve Velkém Meziříčí stabilně hraje nejvyšší soutěž a obsazuje taková umístění? Zrekapitulujeme-li si celou sezónu, musí mi dát za pravdu i ten největší nepřející škarohlíd. První turnaj. Začali jsme dobře, ostatně jako poslední dvě sezóny.
Skončila extraliga kadetů. Sezóna však nekončí, pouze jeden její vrchol. Tím byla právě ona extraliga. Vždy , když poslední zápas skončí porážkou, je z toho člověk trochu rozpačitý. My prohráli poslední tři zápasy za sebou a přesto to byla zatím nejlepší sezóna kadetů v historii meziříčského volejbalu. Paradox! Navíc i přes historický úspěch nikdo neslavil. A určitě by měl. Paradox na paradox. Čas je velký a spolehlivý lék a určitě na našich tvářích jednou úsměv vyloudí. Zatím nás ovládají emoce, bohužel nyní ty negativní. Proto, abychom se těchto paradoxů co nejrychleji zbavili, musí nastoupit rozum. Chladnokrevný rozum. Je to úspěch a „basta fidli“. Kdo je v republice čtvrtý? Navíc, kdo ve Velkém Meziříčí stabilně hraje nejvyšší soutěž a obsazuje taková umístění? Zrekapitulujeme-li si celou sezónu, musí mi dát za pravdu i ten největší nepřející škarohlíd. První turnaj. Začali jsme dobře, ostatně jako poslední dvě sezóny. Postup do první pětky byl také identický jako v posledních ročnících. Sestup v dalším turnaji do druhé pětky také kopíroval předchozí roky. Tím to však skončilo. Začal třetí turnaj, ten ukázal jaké jsou naše schopnosti i ambice. Vyhráli jsme druhou pětku se ztrátou jednoho (!) setu. Suverénní postup do první pětky a pořádání dalšího, v pořadí čtvrtého turnaje. A v něm opět vítězství. Tím jsme ukázali, že se s námi musí počítat.Poslední turnaj elitních týmů potvrdil naše nasazení jako č. 2 do druhé finálové skupiny. První dva zápasy a naše vítězství rozhodly o postupu do první čtyřky a o našem boji o medaile. Ty sice nevyšly, ale hlavně v semifinále jsme potrápili pozdějšího vítěze ČZU Praha. Zápas o 3.místo nás zastihl v takovém rozpoložení,že jsme si sami způsobovali stres z výsledku. Přitom jsme byli lepší v příjmu podání, úspěšnosti útoku po excelentním i průměrném příjmu, vybrali jsme více balónů a z nich jsme lépe útočili. Dali jsme stejně es jako Ostrava a měli jsme pouze o jeden blok méně. Ale udělali jsme 35!! nevynucených chyb, oproti soupeřovým 15. To znamená, že každý set začínal od stavu 12:5 pro Ostravu. Ta navíc svou činností musela udělat pouze 13 bodů, kdežto my, abychom pomýšleli na vítězství , jich museli udělat plných 20. A to je těžké. To byla hlavní příčina naší porážky. Nevynucené chyby se dělají buď z velkého strachu nebo z přemotivování. Když hodně chci a ono to nejde a já neumím ubrat a začnu panikařit. Tak přesně se mohl zdát projev našeho družstvo v tomto zápase. Proto také nálada byla po skončení zápasu na bodě mrazu. Dostaneme se z toho rychle. Většina hráčů je zapojená do přípravy juniorů na jejich finále, někdo hraje i za muže II. národní ligu, někdo vypomáhá Znojmu v bojích o vítězství v 1.lize (a úspěšně, neboť v sobotu 12.3. porazilo Znojmo svého největšího konkurenta Opavu 3:1 a 3:0 a posunulo se na 1. místo) . Takže je toho až dost. Stručně ještě o hráčích. Eda Heřmánek moc chtěl, byl tahounem, soupeř však na něho čekal, a proto to měl těžké. Roman Jaša je jeden z nejšikovnějších a technicky na výši. Ovšem často si vyčítá nezdar a místo, aby se soustředil na další výměnu, stále o chybě přemýšlí. Excelentní je na příjmu, na útoku musí přidat právě koncentrací. Dominikovi Žabovi chybí zkušenosti a výskok. Na tom musí zapracovat, jinak jeho výkon byl překvapením. Filip Brychta bojoval se ctí s hendikepem zraněného kotníku.Roste zápas od zápasu. Robin Pokorný má neuvěřitelný cit pro čtení hry, nemusí trénovat a hraje dobře. Ovšem, aby se zlepšoval, musí přidat hlavně na kondici. Jinak je pro nás příslib i do budoucna. Honza Kasan výborně tým diriguje, jeho nahrávka občas postrádá přesnost. Druhý nahrávač Filip Kuřec je zase schopen přesně nahrát, potřebuje však více družstvo vést a řídit. Petr Trybuček střídá na liberu výborné výkony se školáckými chybami. Ovšem pracuje na sobě a zlepšuje se. Patrik Pintér na sebe vzal nevděčnou úlohu druhého blokaře a byť nevelkého vzrůstu popasoval se s ní velice dobře. Hlavně na útoku. Dále v sestavě byli a odehráli b menší míře některé sety nebo i celé zápasy: Jakub Všetečka je příslibem hlavně do další sezóny, taktéž i Patrik Juda a Šimon Alexa. Dvakrát s námi byl na turnajích i Tomáš Meluzin z Boskovic. Do hry zasáhl jen občas. On žije mnohem více boskovickým volejbalem, který se i jeho zásluhou dostal na výsluní 1. juniorské ligy. Na dvě soutěže neměl motivaci.
Skončila tedy zatím naše nejlepší kadetská sezóna. již nyní je na čase dávat dohromady družstvo na další soutěžní období. Obhajujeme čelní pozice a většina hráčů přechází do juniorského věku. A i když to nebude třeba přímý boj o medaile, určitě vytvoříme konkurence schopné družstvo. S VELMEZEM se musí počítat i nadále.
Velké Meziříčí, 17.3.2016 Petr Juda