Uplynulé dva víkendy byly ve znamení bojů dvou našich mládežnických reprezentací. Obě hráli v druhých výkonnostních skupinách a obě sestoupili do třetích. Jedno vítězství U18 a žádné U22 bylo trochu přes čáru, ale naděje umírá vždy poslední a zde „světlo na konci tunelu“ plápolá jasnou vidinou možného obratu.
Nejprve U22. V silně improvizované sestavě, kdy chyběli tři hráči základní sestavy smečař, blokař a nahrávač jsme odjeli do Zlína. Celý týden jsme věděli, že ti tři nepojedou a připravovali jsme se na tuto alternativu. Síla soupeřů však byla větší. Domácí Zlín, Svitavy, Liberec a Příbram byli nad naše síly. Vše jsme prohráli 0:3, pouze ve dvou setech z dvanácti jsme dosáhli více jak 20 bodů. Přitom i v této sestavě jsme alespoň set mohli uhrát hlavně se Zlínem nebo Svitavami. Kde hledat pozitiva? Určitě i v porážkách se dají najít. V první řadě se ukázalo, že Martin Smetana je skutečný lídr družstva. Uhrával těžké balóny, stále povzbuzoval a snažil se brát na sebe veškerou zodpovědnost za výsledek. Další pozitivum je, že Martin Čumpl jako diagonální se stále lepší. On nejprve vyletěl jako začínající neokoukaná hvězda, potom začal svým výkonem stagnovat a nyní se opět dostává do svého rytmu, ale o úroveň výše. Není to ještě úplně ideální, on poznává strasti vrcholového sportovce, ale postupně se s tím vyrovnává a profituje z toho tým i on sám. Nyní jsme sestoupili spolu se Svitavami do třetí výkonnostní skupiny (ze čtyř). Další turnaj je za týden o víkendu 10. a 11. prosince právě ve Svitavách. Snad již budeme kompletní a ukážeme svou sílu. Snem je opět postup výše, ale pokud se udržíme, i tak to bude v pořádku (v pětičlenné skupině vždy dva první postupují výše, třetí se udrží a poslední dva padají níže).
Nyní U18. Turnaj druhé výkonnostní skupiny jsme pořádali o uplynulém víkendu zde ve Velkém Meziříčí. Také jsme startovali v druhé výkonnostní skupině a také jsme ji neuhráli. Přitom jsme se bili statečně, a hlavně s pražskými Lvi jsme měli vyhrát. Nakonec jsme získali 4 body za porážku 2:3 (se zmíněnými Lvi) a za vítězství 3:0 s Hradcem Králové. Výkonnostně jsme vyrovnaní s ostatními, somatotypy trochu zaostáváme hlavně ve výšce. Nejvíce nám chybí herní zkušenosti. Ostatní týmy mají odehráno a jsou sehráni mnohem více než my. Tvoříme družstva za pochodu, vždy někoho objevujeme a chvíli trvá, než se dostane do sestavy, a ještě více trvá, než se více obehraje. Příkladem může být Lukáš Tesař. Přišel před 2 měsíci, nyní poprvé odehrál celý zápas a bylo na něm vidět, že toho má plné zuby. A to neudělal vážnější chybu. Na druhé straně máme Matěje Janáka, dominantního hráče, kterého nám závidí všechny ostatní týmy. Již má pozvánky do reprezentace. Ale ani on sám tým nezachrání, zvláště, když soupeř je vyrovnanější. Za předvedené výkony se nemusí nikdo stydět a jak jsem již několikrát psal, že když prohrát tak s „vyceněnými zuby“. A že jsme je cenili. Sestupem do třetí výkonnostní skupiny (v této kategorii ze šesti) jsme zakončili tento rok. Další turnaj se uskuteční až v roce 2023 a soupeři rovněž nebudou žádní outsideři: Brno, Kojetín, Hradec Králové a Ústí nad Labem.
Pro úplnost:
U22 U18
VELMEZ-Zlín 0:3 (-14,-16,-18) VELMEZ – Znojmo 1:3 (-23,23,-20,-24)
VELMEZ-Svitavy 0:3 (-23,-21,-17) VELMEZ – LVI 2:3 (23,-18,20,-21,-8)
VELMEZ-Liberec 0:3 (-17,-15,-18) VELMEZ-Prosek 1:3 (-14,25,-16,-21)
VELMEZ-Příbram 0:3 (-19,-9,-17) VELMEZ-H. Králové 3:0 (15,14,27)