Kadeti se překonali. Vítězství v elitní skupině nečekal ani největší optimista. Vždyť v druhém turnaji, kdy také účinkovali v nejlepší pětce a také turnaj pořádali, vybojovali 4. místo a sestoupili do pětky druhé.Od té doby však nenechávají nikoho na pochybách, že se s námi musí počítat. Vítězství ve skupině o 6.-10. místo a postup zpět mezi elitu, když jsme ztratili pouze jeden set. Naše „spanilá“ jízda pokračovala i o tomto víkendu. Turnaj jsme opět pořádali a tentokrát jsme skutečně byli domácím týmem. Tvrdým a účinným podáním jsme zaskočili všechny soupeře. navíc se přidala i dobře organizovaná hra jak v obraně, tak i na útoku,který jistil především Eda Heřmánek. První zápas s ČZU Praha, kterou jsme ještě v novodobé historii kadetské extraligy nikdy neporazili, byl až překvapivě jednoznačný Praze sice chyběli 2 nejlepší hráči, ale to nijak nesnižuje náš výkon. Další zápas s Příbramí,o které si myslím, že je nejnebezpečnější ze všech.
Kadeti se překonali. Vítězství v elitní skupině nečekal ani největší optimista. Vždyť v druhém turnaji, kdy také účinkovali v nejlepší pětce a také turnaj pořádali, vybojovali 4. místo a sestoupili do pětky druhé.Od té doby však nenechávají nikoho na pochybách, že se s námi musí počítat. Vítězství ve skupině o 6.-10. místo a postup zpět mezi elitu, když jsme ztratili pouze jeden set. Naše „spanilá“ jízda pokračovala i o tomto víkendu. Turnaj jsme opět pořádali a tentokrát jsme skutečně byli domácím týmem. Tvrdým a účinným podáním jsme zaskočili všechny soupeře. navíc se přidala i dobře organizovaná hra jak v obraně, tak i na útoku,který jistil především Eda Heřmánek. První zápas s ČZU Praha, kterou jsme ještě v novodobé historii kadetské extraligy nikdy neporazili, byl až překvapivě jednoznačný Praze sice chyběli 2 nejlepší hráči, ale to nijak nesnižuje náš výkon. Další zápas s Příbramí,o které si myslím, že je nejnebezpečnější ze všech. To již bylo o poznání těžší, přesto jsme rovněž neztratili ani set. Neztratili bychom ho ani v dalším zápase s Ostravou. Vedli jsme suverénně 2:0. Pak najednou přišel útlum. Ostrava přestala kazit a naopak my jsme se v chybách předháněli. Polevili jsme na podání, v obraně nastal chaos a ani útok nesměřoval většinou do pole soupeře. Je vidět, že potřebujeme ještě získávat zkušenosti. Protože, když to nejde, musíme se soustředit hlavně na činnosti, které máme zažité a v kterých jsme v minulých zápasech excelovali. Místo toho jsme se začali babrat v našich chybách, soustředěnost byla ta tam a místo toho, abychom si vše zjednodušovali, tak naopak jsme viděli všechno strašně složité. To byla cesta do pekla a k naší porážce. Po důkladném „brainwashingu“ v šatně se vše vrátilo naštěstí do původních kolejí. Navíc se nabízely kalkulace, koho zachránit a koho poslat do druhé skupiny,které jsme naštěstí jistým výkonem vyvrátili (kdybychom věnovali Budějovicím 2 sety a vyhráli 3:2, byli bychom také první, ale do druhé skupiny by padala Praha).
Tímto výsledkem jsme se chtíc nechtíc pasovali za favority celé soutěže. V dlouhodobém bodování jsme dosáhli na 3. místo,které posledním turnajem v polovině února v Příbrami můžeme ještě vylepšit, nebo také zhoršit. Ovšem je již o moc, maximálně o jedno místo. Naší hlavní zbraní musí být dobrá organizace obrany a útoku a hlavně vlastnosti jakou je agresivita ve hře, sebevědomí. Nikdy nesmí vejít do naších myslí strach, pochybnosti o svých schopnostech, malátnost ve výkonu nebo vztek. Potom úlohu favoritů můžeme plnit a splnit.
Velké Meziříčí – ČZU Praha 3:0 (18,20,14)
Příbram 3:0 (22,15,20)
Ostrava 2:3 (15,16,-18,-18,-12)
Č. Budějovice 3:0 (23,22,16)
Muži odehráli další , v letošní sezóně další, už poslední, krajské derby. Tentokrát v Hrotovicích. Domácí jsou velice zkušený tým, který téměř ve stejné sestavě hrají v 2.lize již 7. rokem a za jejich největší dosavadní úspěch lze považovat vítězství v této soutěži hned v jejich úvodní sezóně. V loňském roce obsadili 2.místo za vítězným Žďárem n.S. My odjeli v sestavě: nahrávači Marek Slavík a Martin Pospíchal, blokaři Václav Hladík a Tomáš Krejska, útočníci Štěpán Žaba, Jan Kučera , Daniel Římal a David Pešta a libero Michal Kacafírek. První sety obou zápasů byly jednoznačně pro nás. V dalších jak už to bývá jsme polevili a soupeř se zlepšil a zvyknul si na naši hru a vyrovnal. Takže oba zápasy byly jak přes kopírák. My vyhráli první a třetí set, soupeř korigoval vítězstvím v druhém setu. První zápas jsme dotáhli do tříbodového vítězství 3:1, v druhém zápase jsme museli vítězství vybojovat až v závěrečném pátém setu. Takže vítězství za 2 body a i za ně jsme rádi. Máme stejné problémy, jako naši kadeti. V okamžicích,když to nejde, propadáme beznaději a začínáme se patlat ve vlastních chybách a nepřemýšlíme, jak vyhrajeme další rozehru. Spíš nás začne ovládat strach, abychom nezkazili. A na just zkazíme a kazíme. Potom se těžko nachází někdo,kdo by to otočil a z dobrého zápasu se stává haluz a ten,kdo se rychleji oklepe , vyhraje. Nebo když nikdo nenajde odvahu se zvednout, vyhraje ten, kdo má více štěstí v tomto neštěstí. Radost ze hry to ovšem nepřináší. A je jen na nás, jakou cestu si vybereme. Pět bodů je paráda a vyhrát v Hrotovicích je úspěch. Ještě lepší by bylo vyhrát po hře, jakou jsme předváděli v prvních setech, nebo v druhém zápase se Žďárem. To jde, ale musí se více trénovat, aby těch herních situací, které se učíme zvládat, bylo co nejvíce. Pokud na ně čekáme až v samotném zápase (hlavně ti, co moc netrénují) je zpravidla pozdě a stává se z toho taková čalamáda. Jednou dobře, dvakrát špatně, jednou průměrně atd. To je tzv. „hobbyvolejbal“. Nic proti němu, ale pokud se tomu věnujeme pravidelně, dáváme do toho peníze, potom si „hobbyvolejbal“ nesmíme připustit a ani dovolit. To pro nás nesmí být!!
Hrotovice – VelkéMeziříčí 1:3 (-18,21,-22,-22)
2:3 (-14,21,-19,21,-7)
Poslední turnaj kadetů se odehraje 13.-14.2. v Příbrami. Muži hostí v sobotu 23.1. v tělocvičně za kostelem Střelice. Začátky zápasů v 10 a ve 14 hodin.
Velké Meziříčí, 22.1.2016 Petr Juda