Na dvou „frontách“ bojovali velkomeziříčtí muži a junioři o tomto víkendu. Muži v třetím dvojkole zavítali na palubovku Střelic. Tentokrát byli oslabeni o smečaře Kučeru (natržený lýtkový sval) a oba juniory Římala a Kacafírka, kteří odjeli se svým družstvem do Zlína. Přesto jsme neodjížděli bez odhodlání vyhrát. I když v prvním zápase to tak nevypadalo. Střeličtí na nás vletěli, prakticky neudělali chybu a nás k nim donutili. První dva sety s patnáctkou zaváněly až debaklem. Teprve ve třetím setu jsme se trochu vzchopili, ovšem koncovku jsme nezvládli. Znovu se ukazuje, že 2. liga je již hodně kvalitní soutěž a že se na ní musí jezdit velice dobře připraveni. Po hodinové přestávce jsme nastoupili jako vyměnění. Konečně (pokolikáté už) jsme pochopili, že tlak musíme vytvářet my, že soupeře musíme dostat do defenzívy, aby se jen bránil našim útokům. I když jsme nějaké chyby udělali a soupeř náš náskok vždy dotáhl, tak kromě třetího setu byly otěže zápasu v našich rukou.
Na dvou „frontách“ bojovali velkomeziříčtí muži a junioři o tomto víkendu. Muži v třetím dvojkole zavítali na palubovku Střelic. Tentokrát byli oslabeni o smečaře Kučeru (natržený lýtkový sval) a oba juniory Římala a Kacafírka, kteří odjeli se svým družstvem do Zlína. Přesto jsme neodjížděli bez odhodlání vyhrát. I když v prvním zápase to tak nevypadalo. Střeličtí na nás vletěli, prakticky neudělali chybu a nás k nim donutili. První dva sety s patnáctkou zaváněly až debaklem. Teprve ve třetím setu jsme se trochu vzchopili, ovšem koncovku jsme nezvládli. Znovu se ukazuje, že 2. liga je již hodně kvalitní soutěž a že se na ní musí jezdit velice dobře připraveni. Po hodinové přestávce jsme nastoupili jako vyměnění. Konečně (pokolikáté už) jsme pochopili, že tlak musíme vytvářet my, že soupeře musíme dostat do defenzívy, aby se jen bránil našim útokům. I když jsme nějaké chyby udělali a soupeř náš náskok vždy dotáhl, tak kromě třetího setu byly otěže zápasu v našich rukou. Nakonec i v těsné koncovce posledního setu se štěstí (i umění) přiklonilo k nám a my vyhráli.
Za první zápas zaslouží pochvalu pouze Štěpán Žaba, v druhém zápase se přidal i jeho bratr Ondřej, oba blokaři Huryta a Krejska, nahrávač Slavík a také poprvé dostal příležitost hrát od začátku David Pešta a byl výborný jak na útoku, tak i na příjmu podání. Nakonec chci vyzdvihnout výkon libera Dominika Žaby. Hrál s námi na liberu poprvé, výborně hrál pozičně a výborně dirigoval obranu.
Když se vyhraje druhý zápas, je to psychologicky vždy lepší, i když dělba bodů je stále stejná a my jsme opět jeden bod za víkendovým soupeřem. Ovšem bilance 4 vítězství a 2 porážky je pro nováčka soutěže více než dobrá. Nyní je o dalším víkendu přestávka a potom zajíždíme do Šlapanic, kde se utkáme s dalším nováčkem druholigové soutěže.
Sokol Střelice – Spartak Velké Meziříčí 3:0 (15,15,24) 1:3 ( -21,-23,16,-24)
(sestava: Pešta, Slavík, Krejska, Huryta, Žaba O, Žaba Š, Žaba D, Pintér, Trybuček, Pospíchal)
Juniorská extraliga měla svou premiéru. Hraje se vždy jednou za měsíc vždy v sobotu a v neděli. my v sobotu zajížděli do Zlína. V loňském ročníku obsadil 4. místo. Naši junioři však na soupeře doslova vletěli (možná tako proto, že v hale byla strašná zima, ještě větší, jak v naší potom o den později) a za hodinu nebylo, co řešit. Výsledek 3:0 hovořil jasně. V podobném duchu se nesl i druhá zápas.Opět hodina,opět 3:0 pro nás. Není co víc dodat.
V neděli přijel k nám do Velkého Meziříčí soupeř jiného kalibru. Celek Ostravy a měl nám, co vracet Vždyť v loňském finálovém turnaji jsme vítězstvím 3:2 ho odsoudili do bojů „pouze“ o 3. místo, protože tím pádem museli absolvoval zápas s tehdejším jasným favoritem a také pozdějším vítězem celého mistrovství ČZU Praha již v semifinále. Nyní přijeli i se svou největší hvězdou Matějem Šmídlem . My jsme se však velkých jmen nezalekli (ostatně i v našem týmu již nyní figurují „velká jména“). Hrál se výtečný zápas, který si s ničím nezadal se špičkou 1.ligy mužů a nasazením možná ještě i výše. Dokonce přišlo i dost diváků. Ostrava vedla 1:0, my otočili na 2:1, aby nakonec Ostrava vyrovnala a ve zkrácené hře nás doslova umlátila. Přesto nemám nikomu co podstatného vytknout. Druhý zápas se vyvíjel podle podobných not. Ostrava sice vyhrála úvodní dva sety, ale Velmez se nevzdává (nikdy) a parta kolem Danka Římala, podporována tvrdými smeči Patrika Indry a Edy Heřmánka, přesnou příjmem podání Michala Kacafírka, dobrými bloky Vítka Jakubce a Filipa Brychty a přesnou nahrávkou Honzy Kasana a ze střídačky ke všemu odhodlanému Romana Jaši.(Abych vyjmenoval alespoň ty nejhlavnější aktéry).Skóre se otočilo a bylo záhy vyrovnáno. 5. set sice nevyšel podle našich představ, ale jsou prážky, které jsou jen škoda a mrzí jen „trochu“. Proti Ostravě nám chybí ještě trochu více herní discipliny a kázně. Když to zvládneme, budeme se stále zlepšovat. Proto jsem optimista, protože vím, že to v nás je.
VSC Zlín – Spartak velké Meziříčí 0:3 (-16, -20, -12) 0:3 (-20,-20,-17)
Spartak velké Meziříčí – VK Ostrava 2:3 (-19,22,23,-19,-11) 2:3 (-20,-21,22,22,-12)
Sestava: Římal, Indra, Heřmánek, Kasan, Jakubec, Brychta, libero Kacafírek, Jaša, Kuřec. V neděli navíc: Žaba D, Pinter, Trybuček,
Velké Meziříčí, 19.10.2015 Petr Juda