extraliga juniorů 4. kolo: Brno – VELMEZ 3:0 (23,21,18) 3:0 (24, 17, 27)
Potřetí venku a podruhé bez bodu. Přitom jsme si na Brno věřili. Ne že by hrálo
špatně, nebo mělo špatný tým. To určitě ne. Ale již dlouho jsme Brno neporazili,
dlouho neuhráli ani set. Chtěli jsme tuto bariéru už konečně prolomit. Navíc máme
proti loňsku lepší tým. Zápas nezačal pro nás špatně. Vedli jsme až rozdílem 6 bodů,
hráli hodně rychle a i dobře blokovali. Potom zlom nastal při podání Pražáka,
kdy Brno otočilo z 16:20 na 22:20. A už jsme se vezli. Do konce zápasu jsme se
nevzpamatovali. Po bouřce v šatně se v druhém zápase moc nic nezměnilo.
extraliga juniorů 4. kolo: Brno – VELMEZ 3:0 (23,21,18) 3:0 (24, 17, 27)
Potřetí venku a podruhé bez bodu. Přitom jsme si na Brno věřili. Ne že by hrálo
špatně, nebo mělo špatný tým. To určitě ne. Ale již dlouho jsme Brno neporazili,
dlouho neuhráli ani set. Chtěli jsme tuto bariéru už konečně prolomit. Navíc máme
proti loňsku lepší tým. Zápas nezačal pro nás špatně. Vedli jsme až rozdílem 6 bodů,
hráli hodně rychle a i dobře blokovali. Potom zlom nastal při podání Pražáka,
kdy Brno otočilo z 16:20 na 22:20. A už jsme se vezli. Do konce zápasu jsme se
nevzpamatovali. Po bouřce v šatně se v druhém zápase moc nic nezměnilo.
Stále jsme dotahovali náskok Brna, v koncovkách byl však šťastnější soupeř.
Nepomohly nám ani 2 nahrané setboly (tedy stav, kdy jsme měli setbol a
chytli jsme soupeřův útok a i dobře si nahráli, ale nezaútočili na zem).
Brno bylo na nás dobře připravené, ale při vší úctě k němu, měli jsme nějaké body
uhrát. Rozdíl je v trénování. Zatímco trenéři Brna mají své svěřence k disposici
prakticky stále, protože všichni včetně mimobrněnských v Brně bydlí, my jsme
odkázáni na to, že hráči k nám musí přijet na trénink a zase z něho
odjet. Alespoň ty mimomeziřčští. A to je oběť. Jak od nich, tak i od nás trenérů, protože
je vozíme. Z toho jasně plyne, že se v objemu trénování nemůžeme Brnu rovnat.
Přesto jsme měli něco uhrát. Vyhrávat chceme, určitě jsme nejeli s tím, že jedeme prohrát.
Ale o vítězství se NERVEME.!! Nasazení máme, tomu se nedá nic vytknout. Kdo chce
vyhrávat musí však v rozhodujících chvílích odevzdat více, než je schopen. Toho se bojíme.
Doufám, a věřím. že dočasně. Bolest je cena, vítězství je odměna. Chodit na tréninky,
obětovat svůj volný čas a i vlastní trénování bolí. My se toho bojíme, proto na odměnu
stále čekáme. Zatím?! Ještě je čas.
Na závěr sestava. Byli jsme kompletní. Nahrával Slavík, na smeči Zmrhal a Podhrázký,
blokaři Krejska a Huryta a diagonální Matějka. Libero Bláha. Střídali: Musílek, Licek,
Pešta, Košábek a Prchal.
Nyní nás v tomto roce ještě čeká série zápasů doma. Bude jich celkem 6. Už ve středu
14.11. v 17:oo dohráváme odložené 2.kolo s Ostravou. Potom v sobotu 1.12 a v neděli
2.12. hrajeme od 10 a 14 hod s Hradcem Králové a Dansportem Praha.
Vše v tělocvičně na námestí za kostelem.
Velké Meziříčí, 4.11.2012 Petr Juda