Je to lopotné. Hrajeme druhou ligu, po 8 zápasech máme 6 vítězství a člověk by měl být rád. Navíc vše s družstvy z horního poloviny loňské tabulky. Samozřejmě, že, co se týká výsledků, rád jsem. Ovšem nehrajeme nijak lehce. Krajský přebor a 2. liga je výkonnostní rozdíl. Mezi 2. a 1. ligou zase tak velký skok není. Asi. My se musíme na každý bod strašně nadřít. Je to tím, že stále děláme hodně chyb a tím umožňujeme soupeři dávat laciné body, které ho nestojí moc námahy , nebo dokonce vůbec žádnou (při zkaženém servisu,při smeči do autu apod.) a nás to stojí nervy. Teď ve Šlapanicích bylo další dějství.Jeli jsme asi nejsilnější, jak můžeme být. Tedy i s Patrikem Indrou. Nepodceňuji soupeře, byl dobrý a zkušený. Ovšem my měli na něj vletět, využívat našich předností a zatím nám dlouho trvalo, než jsme se do zápasu vůbec dostali. V prvním setu jsme poprvé vedli až 22:21 a náskok vlastními chybami ztratili a tím i celý set. od druhého setu to bylo to pravé.
Je to lopotné. Hrajeme druhou ligu, po 8 zápasech máme 6 vítězství a člověk by měl být rád. Navíc vše s družstvy z horního poloviny loňské tabulky. Samozřejmě, že, co se týká výsledků, rád jsem. Ovšem nehrajeme nijak lehce. Krajský přebor a 2. liga je výkonnostní rozdíl. Mezi 2. a 1. ligou zase tak velký skok není. Asi. My se musíme na každý bod strašně nadřít. Je to tím, že stále děláme hodně chyb a tím umožňujeme soupeři dávat laciné body, které ho nestojí moc námahy , nebo dokonce vůbec žádnou (při zkaženém servisu,při smeči do autu apod.) a nás to stojí nervy. Teď ve Šlapanicích bylo další dějství.Jeli jsme asi nejsilnější, jak můžeme být. Tedy i s Patrikem Indrou. Nepodceňuji soupeře, byl dobrý a zkušený. Ovšem my měli na něj vletět, využívat našich předností a zatím nám dlouho trvalo, než jsme se do zápasu vůbec dostali. V prvním setu jsme poprvé vedli až 22:21 a náskok vlastními chybami ztratili a tím i celý set. od druhého setu to bylo to pravé. Rozhodující výměny jsme rozhodli pro sebe a od začátku jsme si udržovali 3-5 bodový náskok. Sice to byl boj o každý míč, ovšem my jsme proměňovali. Taky zásluhou i již zmiňovaného Patrika Indry, který si odbyl svou druholigovou premiéru a znovu dokazoval, že roste v hráče nebývalých kvalit. (Podotýkám, že roste, ale zatím ještě nevyrostl). Navíc je platným hráčem i prvoligové Chocně, takže úrovně může posuzovat. Pochopitelně, že vítězství bylo dílem všech, včetně lavičky, protože, když jsme udělali pár chyb a trochu to nešlo, začala lavička povzbuzovat, že překřičela početné divácké zastoupení domácích. Základní sestava: Mára Slavík, Čabas, Krejcar, Vašek Hladík, Danek a Paťas (Patrik Indra-Šampon) s liberem Kacim, byla občasně doplňována Pestíkem. V druhém zápase to bylo trochu jinak. Odjel Čabas a Paťas (Choceň hrála s Domažlicemi a oni stíhali vlak, aby přispěli k vítězství 3:1). I tak zůstal silný tým,podobný tomu, který vyhrál ve Žďáře. Kůča se vrátil po zranění svalu (a bylo to bohužel znát) na jednu smeč, na druhé nastoupil Pestík, na blocích Huroš a Krejcar. Náhra Mára, diagonální Štěpán a libero Kaci. Seděl Vašek a Danek. Ovšem nevyšlo to. Již v prvním setu jsem zjistil, že bez Danka to nepůjde. První set ve prospěch Šlapanic, potom dva v náš.Ikdyž těsně ,přeci jenom jsme udržovali vedení. Čtvrtý set jsme doufami, že se soupeř zlomí. Možná by se zlomil, kdybychom tolik nezkazili. Poslední set, jsme to ukázali. Udělali jsme jen dvě chyby, a to až za stavu 10:4, takže pátý set i trochu překvapivě vyšel pro nás zcelajasně.
Po 8 zápasech máme 6 vítězství a jen 2 porážky. I když je to upracované, chybí lehkost ze začátku sezóny i z tréninků, přesto jsme spokojeni. Náš cíl není nějaké umístění,ale dobrá hra a spokojenost s výkonem. To samozřejmě bez vyhrávání nejde. Nejde prohrát a být spokojen. Ale jde prohrát po bitvě s lepším soupeřem a nebýt nespokojen.To je zatím náš cíl. Kádr se musí stabilizovat. Hráči,hlavně ti,kteří se již s juniorským věkem rozloučili, mají herní výkyvy. To spraví trénink. Proto se musí najít nějaká dohoda, kdy a jak budou chodit. U juniorů je to jednodušší. Ti trénují každý den a herní strategii, dril mají zažité. U mužů je to trochu problém, byť by se dalo namítnout, že juniory prošli také a proč to v sobě tedy nemají. Oni to v sobě samozřejmě mají, ale mají již také jiné starosti s prací, vysokou školou a podobně. Proto se musí staré návyky, někde v hloubce zakořeněné, stále obnovovat a probouzet. K tomu slouží trénování. Věřím, že brzy zase budeme hrát lehce, bez lopocení se po každém bodu a chytání se za hlavu nad každou chybou.
Pro úplnost: Šlapanice – VELMEZ 1:3 (23,-16,-16,-19),
2:3 (19, -23, -26,18,-8)
hráli: Slavík, Indra, Krejska, Římal, Hladík, Žaba Štěpán, Žaba Ondřej, Huryta, Pešta, Kučera, libero Kacafírek
Velké Meziříčí, 4.11.2015 Petr Juda