„Nejsem šťasten, nejsem zoufalý, bylo to jiné, než šlo předvídat.“ Kainarův text písně v podání Michala Prokopa přesně vystihuje naše vystoupení na finálovém turnaji extraligy juniorů. Porazili jsme ty celky, co jsme měli porazit, se silnějšími jsme nepřekvapili. Paradoxem bylo, že vítězné zápasy jsme odehráli v útlumu, kdežto v zápasech, které jsme prohráli, jsme hráli dobře. První s Příbramí ve čtvrtek 5.5. dokonce velmi dobře. Byl to boj o každý míč, snad kromě prvního setu. Výsledek: 1:3 (-15,-23,22,-22). Rozhodlo se v koncovkách a Příbram byla šťastnější. Vítěz měl tím pádem usnadněnou cestu do finálové čtyřky, nás čekal další zápas, kdo s koho a pokud bychom chtěli postoupit, museli bychom hrát nad své možnosti, alespoň tak, jak proti Příbrami. V pátek dopoledne nám byl soupeřem celek Blue Volley Ostrava, složený převážně z hráčů kadetského věku, přesto výborně fungujícího v čele s několika reprezentanty U 20. Navíc podporovaný domácím publikem. Rozhodl první set, který jsme v koncovce smolně prohráli. Další sety jsme již tahali za kratší konec a Ostrava si již vítězství nenechala utéct. Prohra 0:3 (-26,-21,-18). Po hodině odpočinku nás v odpoledních hodinách čekal Hradec Králové, který měl na kontě také dvě porážky. Přesto bylo o co hrát. O lepší výchozí pozici v play off o 5.-8. místo. První set výborný, potom „deka“ a trápení. Druhý set byl pro nás trest v podobě prohry a neprobudil nás ani vývoj třetího setu. Nakonec jsme však v koncovce byli šťastnější a v posledním setu jsme vítězství již pojistili. Celkově 3:1 (15,-20,26,21). Nastala sobota 7.5. a nás čekal v play off celek pořadatele VK Ostrava. Vyhráli jsme 3:1 (18,-18,20,19). Hráli jsme lépe jak proti Hradci, ale bylo to celé upracované. Historie se však neptá a my v poslední den turnaje jsme si uhráli boj o 5. místo s velkým favoritem Lvi Praha. Sice jsme prohráli 1:3 (22,-19,-20,-22), ale dojem ze zápasu byl dobrý.
Skončili jsme tedy na 6. místě. Cíl jsme si splnili. Nechtěli jsme být ani sedmí a ani osmí. Celkově soutěž byla velice vyrovnaná a celkem 10 týmů mohlo do konečného pořadí mluvit. Kromě „vyvolené“ osmičky ještě i České Budějovice a Dukla Liberec, kteří skončili před branami finále. Takže jsme ani nezklamali, ale ani nepřekvapili. Na co jsme měli, to jsme dokázali. Letošní sezónu však považujeme jako velice úspěšnou. Během celého roku jsme sehráli mnohem více výtečných zápasů než špatných. Po čtyřech letech jsme byli zase ve finále. Pro další generace je to výzva! Je to stále těžší a těžší, ale pokud nám zůstane elán, energie a chuť, zvládneme to. Poděkování patří Jirkovi Mikulenkovi, Tomáši Kopeckému, Matyášovi Pospíšilovi a Dominikovi Medkovi, kteří s juniorskou kategorií končí. Martin Smetana, Honza Vanini, Vojta Hladík, Matouš Špaček, Adam Kalivoda, Tanys Bantianidis, Adam Dobrovolný a Matěj Janák ze sestavy finálového turnaje budou navazovat na tento úspěch. Samozřejmě, že i jim se patří poděkovat. Hráli jste a pomáhali všichni skvěle. Zvláštní poděkování patří Honzovi Moravčíkovi, který nám nezištně udělal veškerou statistiku a přípravu na soupeře. A určitě na nejzářivějším místě díky Ondrovi Čabasovi Žabovi, který vše zařídil, ubytování, jídlo, program, náladu. Ať žije nová sezóna 2022/23 a je nejméně tak úspěšná jako ta právě skončená.