Do tohoto kola jsme šli s jasným cílem – dvakrát vyhrát. Hráli jsme v domácím prostředí, v takřka plné sestavě (Vojtec je stále zraněn a na první zápas chyběl Donald) a konečně jsme vyřídili přestup Bunnyho (Jiřího Kracla).
Do tohoto kola jsme šli s jasným cílem – dvakrát vyhrát. Hráli jsme v domácím prostředí, v takřka plné sestavě (Vojtec je stále zraněn a na první zápas chyběl Donald) a konečně jsme vyřídili přestup Bunnyho (Jiřího Kracla).
Do prvního zápasu jsme nasadili sestavu: Peťa na nahrávce, Ondra se Standou na bloku, Plachy na účku, Bunny na liberu a já (Víťa) s Vildou na smeči. První set jsme začali dobře. Soupeře jsme takřka k ničemu nepustili a s přehledem jsme vyhráli. Poté to bylo jako na houpačce. V naší hře se vyskytlo několik nepřesností, chyby na útoku, a soupeřovi se rozehrál vysoký Pohanka, kterého jsme jen obtížně bránili. Po třech vyrovnaných setech se zápas dostal do tie-breaku. Bojovalo se o každý míč. Velmi jsme si pomohli blokem (5 přímých bloků), něco jsme vyčapali v poli a dokázali jsme se propracovat k matchballu. Soupeřovi se ho podařilo odvrátit, ale vybojovali jsme další a koncovku jsme zvládli lépe.
Odpolední zápas začínal se zpožděním, poněvadž doma hráli také junioři (dvakrát zdolali Ostravu – gratuluji!). Promíchali jsme sestavu. Na smeči začal Donald místo mě (Víti) a na liberu Frci jinak stejně jako dopoledne. Do zápasu jsme opět vkročili vítězně. Avšak od druhého setu se přestalo dařit. Nevybrali jsme spoustu ulívek, špatně se prosazovali na síti, polevili jsme na podání, nehráli jsme středem, soupeř lehce ztrátoval. Ve třetím setu jsem vystřídal Plachťáka na účku. Veselí si ve třetím i čtvrtém setu vždy udržovalo náskok o několik bodů a v koncovce se nám poté podařilo rozdíl dohnat. Nicméně jsme poté v rozhodujících chvílích chybovali na smeči a tím jsme si zápas prohráli.
Opět jsme si poněkud zkomplikovali postup do finálové skupiny, ale co se dá dělat. Ještě nás čeká 6 zápasů a vše zůstává otevřené. Nezbývá nic jiného, než bojovat a pevně věřit v náš úspěch.