Muži ukončili své úspěšné účinkování v druhé nejvyšší volejbalové soutěži. Třetí zápas play off s vítězem základní části Bučovicemi přinesl výborný volejbal. Dva a půl setu byl zápas naprosto vyrovnaný. Skvělá divácká kulisa podporovaná spíkrem Dominikem Žabou viděla jedno z nejlepších zápasů, které jsme doma sehráli. Soupeřem nám byl potřetí za sebou celek Bučovic. Vítěz základní části soutěže, v jehož středu hraje několik (většina) bývalých extraligových hráčů, byl velký favorit.

Muži ukončili své úspěšné účinkování v druhé nejvyšší volejbalové soutěži. Třetí zápas play off s vítězem základní části Bučovicemi přinesl výborný volejbal. Dva a půl setu byl zápas naprosto vyrovnaný. Skvělá divácká kulisa podporovaná spíkrem Dominikem Žabou viděla jedno z nejlepších zápasů, které jsme doma sehráli. Soupeřem nám byl potřetí za sebou celek Bučovic. Vítěz základní části soutěže, v jehož středu hraje několik (většina) bývalých extraligových hráčů, byl velký favorit. Na zápasy vedl 2:0 a přijel rozhodnout tuto čtvrtfinálovou sérii hned v prvním zápase. Což se mu podařilo. Ovšem my jsme si slíbili, že se budeme bít a že nedáme nic zadarmo. Co jsme slíbili, to jsme splnili do puntíku. Od začátku byl stav velice vyrovnaný, nikdo nevedl o více jak 2 body. Naše základní sestava s Honzou Kasanem na nahrávce, Jirkou Hurytou a Adamem Benáčkem na bloku, Martinem Pavlovským jako diagonálním, smečaři Ondrou Žabou a Ríšou Stanislavem „futrovaná“ liberem Markem Slavíkem se do soupeře pořádně obula. Dobrý útok, výborné bloky a přesná nahrávka byly naše hlavní zbraně. Soupeř využíval svých zkušeností a tak se bylo na co koukat. První set jsme dotáhli ze stavu 21:24 na 24:24 výborným trojblokem. Pak jsme bohužel zkazili podání a další náš útok Bučovice pohodlně zlikvidovali a vyhráli první set. Stejný průběh měl i druhý set. My po celou dobu dotahovali, bučovičtí se snažili rozhodnout, ale opět se jim nedařilo odskočit na více jak 2 body. U nás se bohužel tlakem hostí začaly objevovat chyby, které jsme byli nuceni odčinit ukrutnou dřinou. Přesto jsme to vydrželi. Nakonec rozhodly dva přímé body z podání o vítězství Bučovic i v tomto druhém setu. Nás to ovšem nezlomilo a možná i pod vidinou končící sezóny jsme se nebojácně vrhli do setu třetího. A začalo se dařit. Postupně jsme navyšovali náskok až do stavu 18:12. Pak se stalo něco neuvěřitelného. Na podání hostí přišel Mlčuch a dopodával až do konce. My prohráli 18:25. Padla pouze dvě esa, zbytek pochytali bučovické bloky a hlavně zavinila naše naivita na útoku. 13 bodů v řadě bychom dostávat neměli. Je to náš letošní syndrom. Již opakovaně se nám stalo, že jsme set dotáhli do vedení 23 nebo 24 s pětibodovým náskokem a neudrželi ho. Naposledy v Nymburce z 24:20. Ale dostat 13 bodů v řadě…? Už to přebolelo. Fantastičtí diváci nás odměnili potleskem, tleskala nám i početná kolonie z Bučovic. Pochvalu zaslouží hlavně Honza Kasan, který nahrávačsky za celou sezónu hodně vyrostl a stala se z něho jedna z našich největších osobností. Pozadu nezůstávali ani ostatní: Ondra Žaba svojí neohrožeností, Ríša Stanislav razantní smečí i podáním, Honza Kučera přehledem. Oba blokaři se stali našimi oporami. Adam Benáček se mezi nás opět vrátil a začal s námi i trénovat. Tak doufáme, že vydrží i pro příští sezónu. Jirka Huryta vyrostl ze střídače krajského přeboru v blokaře těch nejvyšších kvalit. Martin Pavlovský měl výborný závěr sezóny a je příslibem do dalších let. Nejlepší náš smečař Roman Jaša vynikal stálostí své formy a byl opravdovou oporou. Nesmím zapomenout ani na Martina Maňase, který aniž by dostal větší příležitost, nevynechal ani jeden zápas a jak mohl (studuje ve Vídni), tak byl schopen i dojíždět na naše tréninky. Štěpán Žaba jako náhradník za blokaře a smečaře udělal z druhého zápasu v Bučovicích drama. Víťa Šimek dělal záda Honzovi Kasanovi a jen opravdu skvělá forma Honzy mu zabránila, aby dostal více příležitostí. U druhého nahrávače je to jako s náhradním brankářem v hokeji. Nezahraje si moc, ale když musí na led, tak musí uspět. Tak tomu bylo i s Víťou. Nakonec libera. Jirka Koukal má vždy výtečný začátek. Je hlavně oporou na příjmu. Konec soutěže ho zastihl už trochu v útlumu a navíc si zranil prst a nemohl v posledních zápasech nastoupit. Do týmu samozřejmě patří. Druhé (nebo vlastně první) libero Marek Slavík by si zasloužil samostatný článek. Jeho bojovnost a stálý úsměv na rtech dodává odvahy a klidu všem hráčům, co jsou na hřišti nebo na lavičce. Málo je takových liber v nejvyšší soutěži, natož pak v 1. lize. Pokud by měl zájem , určitě by si extraligu dobře zahrál. Má skvělý odhad situace, výtečně čte hru, skvěle reaguje i na nepředvídatelná podání. O něm jenom v superlativech. Velice cenou pomocí byla práce druhého trenéra Dana Kasana.  Má výborný postřeh pro činnost soupeře, během zápasu si zaznamenává vše podstatné, točí a připravuje videomateriály. Vzhledem k tomu, že 1. liga je ještě dost amatérská, jeho profesionální přístup nám mnohé usnadnil.

 

Soutěž pro nás skončila. Malá kaňka v posledním setu posledního zápasu nemůže zakrýt cenný úspěch. Budujeme tým. V 1. lize je málo takových družstev jako jsme my, kteří staví jen na svých odchovancích, kam nezajíždí jako hostující hráči na zápasy extraligové opory. Proto si toho hodně ceníme a již pomalu myslíme na sezónu příští, po které bychom chtěli , aby byla opět lepší.

 

 

 

Velké Meziříčí, 11.2.2019  Petr Juda