Nepoznal jsem v poslední době pracovitějšího hráče než je Krejcar. Je služebně nejstarším hráčem. Když jsem se vrátil do Velkého Meziříčí po své brněnské a reprezentační anabázi již zde byl. Hrával za žáky a bylo to hrozné dřevo (on se určitě neurazí). Dřevo, ale dřel. Nebylo mu kromě výšky shůry dáno téměř nic co se týká pohybových dovedností. Všechno se musel naučit a jen ohromná vůle a píle mu zabránily toho nechat. Nyní je již druhým rokem spolehlivým pilířem obrany. Obrany, ke které se pomalu přidává i útok. To vše ho stojí samozřejmě moc sil a moc volného času.
Nepoznal jsem v poslední době pracovitějšího hráče než je Krejcar. Je služebně nejstarším hráčem. Když jsem se vrátil do Velkého Meziříčí po své brněnské a reprezentační anabázi již zde byl. Hrával za žáky a bylo to hrozné dřevo (on se určitě neurazí). Dřevo, ale dřel. Nebylo mu kromě výšky shůry dáno téměř nic co se týká pohybových dovedností. Všechno se musel naučit a jen ohromná vůle a píle mu zabránily toho nechat. Nyní je již druhým rokem spolehlivým pilířem obrany. Obrany, ke které se pomalu přidává i útok. To vše ho stojí samozřejmě moc sil a moc volného času. Nyní je posledním rokem junior, má za sebou úspěšnou maturitu, před sebou má studium na vysoké škole. Nyní se nachází v takovém mezidobí. Studuje „nultý“ ročník medicíny a připravuje se na přijímací zkoušky. Já moc nulté ročníky neuznávám, ale je to jeho rozhodnutí. Každopádně i do studia dává velké úsilí a obětuje tomu nyní maximum svého času. Na volejbal mu toho již tolik nezbývá. Chodí s námi jen v pátek, zbylé dny je v Praze. Na víc nemá čas. Je fyzicky zdatný a protože neměl nic zadarmo, jsou jeho naučené dovednosti z většiny zafixované. Tím pádem na něm není vidět momentální tréninkový deficit. V budoucnu s tím možná bude mít problémy. Pokud pro něho nějaká volejbalová budoucnost ještě existuje. Myslím, že nyní je jeho prioritní zájem studovat vysokou školu. Nám určitě ještě pomůže. Až skončí svou juniorskou volejbalovou kariéru možná pomůže rodné Třebíči v krajském přeboru, možná již hrát závodně vůbec nebude. Ale každopádně jemu zůstanou krásné vzpomínky na „velmez“ a nám na něho.
Maribor (Slovinsko), 28.12.2013 Petr Juda