Čtvrfinále play off skončilo podle předpokladů. Bučovice jsme ani jednou moc nepotrápili a soupeř vyhrál snadno 3:0 na zápasy a 9:0 na sety. Takže žádné překvapení. Přesto ale tato sezóna byla nejlepší z našeho tříletého působení v druhé nejvyšší volejbalové lize. Prakticky od začátku jsme nehráli o záchranu jako v předcházejících ročnících, nýbrž až do zranění Ríši Stanislava a Martina Pavlovského jsme okupovali třetí příčku. Sice před vánocemi nastal zlom a pád v tabulce na konečné 8. místo, ale nikdy to nebyly obavy ze sestupu. V tom je to pozitivní. Kádr se stabilizoval a vyrovnal.

Čtvrfinále play off skončilo podle předpokladů. Bučovice jsme ani jednou moc nepotrápili a soupeř vyhrál snadno 3:0 na zápasy a 9:0 na sety. Takže žádné překvapení. Přesto ale tato sezóna byla nejlepší z našeho tříletého působení v druhé nejvyšší volejbalové lize. Prakticky od začátku jsme nehráli o záchranu jako v předcházejících ročnících, nýbrž až do zranění Ríši Stanislava a Martina Pavlovského jsme okupovali třetí příčku. Sice před vánocemi nastal zlom a pád v tabulce na konečné 8. místo, ale nikdy to nebyly obavy ze sestupu. V tom je to pozitivní. Kádr se stabilizoval a vyrovnal. I když plná zastupitelnost není vždy dokonalá a dva zranění hráči hodně zamotali s výkonností, navíc po návratu na hřiště se nevrátila původní forma, jsou to problémy řešitelné. Bučovice sestavené z hráčů se zkušenostmi z nejvyšší soutěže, jsou již také noční můra. 13 vzájemných zápasů a ani jedno vítězství hovoří za vše. Navíc na poslední zápas k nám přijeli dokonale připraveni a od začátku nám nedali šanci a první dva sety hovoří za vše. V třetím trochu polevili, ale i tak kontrolovali jeho průběh a zaslouženě zvítězili. Škoda. Tělocvična byla svědkem asi největší návštěvy v tomto ročníku (kromě českého poháru s extraligovými Lvi) a neviděla naší nejlepší hru. Snad až v příští sezóně. Na závěr zbývá připomenout kdo vše za nás hrál. Na nahrávce Víťa Šimek. Vyšel ze stínu Honzy Kasana, který úspěšně hájí barvy Ústí nad Labem o soutěž výše a stal se z něho ten pravý dirigent naší hry. Jemu sekundoval někdy Ondra Žaba a někdy junior Tomáš Pokorný. Na smeči zpočátku kralovali Roman Jaša a Ríša Stanislav. Zraněním Ríši se tato sestava zbortila a s Romanem se postupně vystřídali Ondra, Štěpán a Dominik Žabovi a Honza Kučera. Na bloku byl jednoznačný Jirka Huryta. K němu Adam Benáček, pokud bylo třeba i Štěpán Žaba a výborně se uvedl věkem ještě junior Matyáš Pospíšil. Jako diagonální hráči (univerzálové) byli Honza Kučera (přecházel rovněž na smeč, jak bylo řečeno výše), a Martin Pavlovský. Ten v okamžiku, když mu narůstala forma a výkonnost, se zranil. Měli jsme dvě spolehlivá libera. Jirku Koukala a Marka Slavíka. Jirka lépe přihrával, Marek vybíral, takže v tomto případě jejich střídání bylo zcela na místě. Lavičku doplňovali i naši nejlepší junioři Tomáš Pokorný, Martin Smetana a Dominik Medek, z nichž ten poslední dostal asi nejvíce šancí. Ze začátku s námi hrál i Tomáš Vácha, který se rozhodl věnovat více druholigovému mateřskému Havlíčkovu Brodu.

 

Nyní následuje více jak půlroční přestávka do zahájení dalšího ročníku. Pro 4 týmy vyřazené ve čtvrtfinále již liga skončila takto brzy. Příští rok tomu již tak nebude, neboť bylo dohodnuto rozšíření ligy na 14 družstev, tím se prodlouží soutěž o dva víkendy. Play off se zkrátí na dva vítězné zápasy hrané nejprve u hůře postaveného týmu a další týden u lepšího a pokud bude stav zápasů 1:1, další den se odehraje u toho samého družstva rozhodující zápas.

 

 

 

Play off-čtvrtfinále:

 

Bučovice – VELMEZ         3:0 (23,8,18)      3:0 (21,17,21)

 

VELMEZ – Bučovice        0:3 (-12,-13,-20)

 

 

 

Ostatní zápasy: Benátky – ČZU Praha 3:0 (na zápasy), Lvi Praha B- Č. Budějovice B 3:0, Liberec B – Staré Město 3:0

 

 

 

Velké Meziříčí, 17.2.2020  Petr Juda