Začali jsme trénovat. A hned rána. Spíš bomba. Před prvním tréninkem vrátili dresy a zanechali činnosti u nás Ondra Minář a Lukáš Duben. Ztráta motivace, zdravotní důvody. Beru na vědomí, ale nesouhlasím a protestuji. Problém, je že toho nechali dva meziříčáci. To, že se nedá dlouhodobě udržet soutěž jenom s místními vědí i v Brně nebo Praze. Přespolní však v těchto městech studují a bydlí na internátech. Ve Velkém Meziříčí to nejde. Sem se musí dojíždět. To obstrávám já a Petr Vašíček, přidal se po složení zkoušek i Mára Zmrhal. Strašně nás to vyčerpalo. Ne finančně, ale fyzicky.
Začali jsme trénovat. A hned rána. Spíš bomba. Před prvním tréninkem vrátili dresy a zanechali činnosti u nás Ondra Minář a Lukáš Duben. Ztráta motivace, zdravotní důvody. Beru na vědomí, ale nesouhlasím a protestuji. Problém, je že toho nechali dva meziříčáci. To, že se nedá dlouhodobě udržet soutěž jenom s místními vědí i v Brně nebo Praze. Přespolní však v těchto městech studují a bydlí na internátech. Ve Velkém Meziříčí to nejde. Sem se musí dojíždět. To obstrávám já a Petr Vašíček, přidal se po složení zkoušek i Mára Zmrhal. Strašně nás to vyčerpalo. Ne finančně, ale fyzicky. Pracovat, trénovat, rozvážet a znovu ráno do práce je vyčerpávající. Pokud však vidím elán a chuť, zvládnu to. O Ondrovi a Lukášovi jsem si myslel, že elán mají. Neměli trpělivost, nebo asi zřejmě i chuť dál bojovat. Volejbal je těžký sport. V pátek prvního týdne trénování donesli věci ještě Dominik Sláma a Tomáž Žák. Chápu to, ale nesouhlasím. Nesouhlasím s ohledem na ostatní. Protože volejbal je také kolektivní sport a jedinec ovlivňuje svým jednáním a počínáním druhé. Pokud jim způsobuje potíže, je to jednání nezodpovědné a sobecké. Čtyři hráči z týmu odcházejí. To je rána velká, mnohdy smrtelná. Těší mě, že odpověď ostatních byla jasná. Zvýšené úsilí, chuť a odhodlanost . Přidali se žáci, kteří se překonávají. Pokud to vydrží, nezemřeme. Nesmíme však si dávat další vlastní rány. Soupeře nezajímá, že je nás málo, jsme nezkušení, dojíždíme. Soupeř nás chce porazit a my mu to nesmíme umožnit. Vyzývám všechny, kterým není osud Velmezu lhostejný, pojďme do toho. Pojďme do toho činy, ne slovy. Táhněme za jeden provaz jedním směrem. Spolupracujme, mějme se rádi, nepomlouvejme se za zády. Pracujme, i když to bude bolet. Nekoukejme jen na osobní zájmy a mysleme na tým, na klub. Jen tak přežijeme. Co tedy? Budeme žít a vyhrávat, nebo spácháme kolektivní sebevraždu? Je to na nás a volba je pouze naše.
Petr Juda, 15.5.2012