Kadetům se 3. extraligový turnaj ve Znojmě ani trochu nevydařil. Jeden zraněný, matný výkon a nakonec pád do poslední třetí skupiny o 11. až 15. místo. První zápas se Znojmem jsme začali s tím že, kdo udělá víc chyb asi vyhraje. Tak jsme si to zřejmě mysleli a ono to překvapivě nevycházelo. Dotáhli jsme v prvním setu ještě na 20:20, potom již nic. Porážka. Od druhého setu jsme stav obrátili a vyhráli bez problémů dva sety. Potom opět trápení, ale nakonec výhra. 3 body byly dobré. Ani jsme netušili, že je to naše poslední vítězství. Druhý zápas s Beskydami, jedním z favoritů, byl zpočátku vyrovnaný, potom několik chyb rozhodlo v náš neprospěch.

Kadetům se 3. extraligový turnaj ve Znojmě ani trochu nevydařil. Jeden zraněný, matný výkon a nakonec pád do poslední třetí skupiny o 11. až 15. místo. První zápas se Znojmem jsme začali s tím že, kdo udělá víc chyb asi vyhraje. Tak jsme si to zřejmě mysleli a ono to překvapivě nevycházelo. Dotáhli jsme v prvním setu ještě na 20:20, potom již nic. Porážka. Od druhého setu jsme stav obrátili a vyhráli bez problémů dva sety. Potom opět trápení, ale nakonec výhra. 3 body byly dobré. Ani jsme netušili, že je to naše poslední vítězství. Druhý zápas s Beskydami, jedním z favoritů, byl zpočátku vyrovnaný, potom několik chyb rozhodlo v náš neprospěch. Druhý set byl smolný a nakonec skončil zraněním vazů v hleznu Edy Heřmánka (už je i po operaci). Poslední set jsme jen byli diváky beskydského koncertu. Přesto stále byla naděje na udržení skupiny. Měl o tom rozhodnout zápas s SK Prosek. Výtečná rozcvička, chuť při smečování a výborný nástup. Za stavu 20:15 jsme dali eso a nebylo co řešit. A nakonec bylo. Chybami jsme způsobili, že Prosek dotáhnul stav. Nepomohly ani 4 setboly a my prohráli. Druhý set jsme však měli pevně v rukou a naše jasné vítězství nám dávalo šance. Stačilo uhrát ještě jeden set a záchrana skupiny byla naše. Nepodařilo se. V třetím setu jsme nepochopitelně odešli, byť psychologická  výhoda byla spíš na naší straně. Poslední set byl boj, ale se špatným koncem pro nás. Chyby, chyby a zase chyby. Prosek za vítězství zase tak moc nemohl, proto jeho radost znamenající udržení prostřední skupiny, neznala mezí. Poslední zápas s Českými Budějovice, které nastoupili i s oběma juniorskými reprezentanty Krafferem a Tibitanzlem ukázal, že hrát umíme a nebudeme-li dělat chyby, jsme schopni konkurovat i těm nejlepším. Třetí set toho byl důkazem. Na víc nebylo. Ve Znojmě určitě ne. Co dodat závěrem. Působíme nezkušeně. Technická vybavenost je dobrá, takticky hru také známe. Problém je v odvaze, v takové klukovské cti chtít vyhrávat. Bojíme se jít na dno svých sil, ukázat něco navíc. Vyjímek je minimálně. Určitě Danek Římal patří mezi ně. Kdyby se nezranil Eda Heřmánek, tak ten také. Michal Kacafírek má k tomu blízko. Ostatní musí rozhodně přidat. Na postech máme vše zdvojené až na nahrávače. Filip Kuřec, pokud se mu nedaří, nemá koho za sebe. To je náš dlouhodobý problém a je to i problém juniorů, který musíme sice řešit, ale typy pro nahrávače nejsou. Další turnaj nyní musíme vyhrát, abychom měli šanci na závěrečné finále. Nebude ještě Eda, ale i bez něho na to máme. Musíme to však o sobě vědět a na hřišti to dokázat!!

Velké Meziříčí, 7.12.2013  Petr Juda