Na tento turnaj jsme odjeli s touhou po 4 vítězstvích, která by nás výrazně posunula k našemu prvotnímu cíli, udržet se v kadetské extralize bez účasti v kvalifikaci. Turnaj se konal v Želetavě asi 45 km od Velkého Meziříčí, takže jsme nebyli ubytováni přímo ve městě, ale každý den jsme dojížděli.
Na tento turnaj jsme odjeli s touhou po 4 vítězstvích, která by nás výrazně posunula k našemu prvotnímu cíli, udržet se v kadetské extralize bez účasti v kvalifikaci. Turnaj se konal v Želetavě asi 45 km od Velkého Meziříčí, takže jsme nebyli ubytováni přímo ve městě, ale každý den jsme dojížděli.
Hned první zápas jsme odehráli právě s hochy z Želetavy. Do zápasu jsme nenastoupili zvlášť dobře, naše hlavní zbraň, útok z hlavního kůlu nebyla zpočátku plně využita. I přes poměrně stabilní nahrávku jsme útočili do bloků soupeře, čehož soupeř využil a ujal se vedení 2:0. Po pozdním nástupu do hry jsme už stačili výsledek pouze upravit na 3:1. Z mého pohledu jsme se zalekli Želetavského „kotle“, který vytvořili žáci tamní školy. Také soupeř podal možná nejlepší výkon na turnaji, což ovšem neomlouvá naše selhání.
Druhý zápas už se odvíjel ve vyrovnanějším duchu než-li první. Tentokráte jsme bojovali proti Hradci Králové, jenž jsme měli opět zdolat. Tento zápas byl poměrně vyrovnaný, hrál se i tie-break. V tom jsme bohužel nadělali více chyb než soupeř, takže prohra 3:2 nám na sebevědomí příliš nepřidala.
Další den nás čekaly znovu 2 zápasy. Už do zápasu s Českými Budějovicemi jsme nastoupili v pozměněné sestavě. Ani tato sestava však nepomohla. Soupeř nás přehrával ve všech činnostech, a tak výsledek 3:0 byl pouhou „ránou z milosti“.
Zápas s Českou Třebovou už jsme museli vyhrát. Soupeř byl slabší a zároveň kupil chybu za chybou, takže kromě pár menších výpadků jsme stále pokoušeli vyvíjet nátlak. Zase byla obměněna sestava, ovšem tentokrát, zdá se, to byl dobrý krok, neboť už se naše hra dala nazvat „hrou“. Vítězství 3:0 to jen potvrdilo.
Třetí den nás čekal soupeř z Ústí nad Labem. Proti tomuto soupeři už jsme již prohráli, ale chtěli jsme se poprat o vítězství, které by, po již prakticky neuskutečnitelném postupu bez kvalifikace na další ročník, nám dopomohlo alespoň k téměř jistému postupu do kvalifikace. Naše rozcvičení bylo vedeno v dynamičtějším duchu než na druhé straně hřiště, kde ještě pospávalo Ústí. To se samozřejmě projevilo na hře, a proto jsme vyhráli 1. set. V druhém setu soupeř zabral, ale naše poměrně přesná hra a především tlak vyvíjený servisem způsobily, že jsme i tento set vyhráli. Třetí set už protivník odevzdal, takže výhra 3:0 byla asi naším největším úspěchem na turnaji. Sestava byla na chlup stejná jako při zápase s Č. Třebovou.
Ačkoliv nám tento turnaj hodně dal, opět jsme nevyhráli nad soupeři, které bychom měli podle individuálních výkonů bez problému porážet. Myslím, že do příště máme ještě dost co zlepšovat.
Ondřej Minář
Sestava: Uchytil M., Minář O., Vinohradský P., Kuchař J., Švagr J., Krejska T., Huryta J., Duben L., Vyletěl V., Hromádko M.