Junioři odehráli o víkendu 5. a 6.11. další extraligové zápasy. Sobota patřila Zlínu. U soupeře se nikdy moc nevyhrávalo, ale tentokrát byl první zápas zcela v naší režii. dařilo se vše, na co jsme sáhl. Dobře jsme podávali, přihrávali a hlavně útok byl nadstandartní. Obrana je disciplína a tu jsme udrželi po celé tři sety. Výsledkem bylo vítězství 3:0 (15,18,14). Po přestávce však došlo k tomu, čeho jsme se báli. Zlín ukázal, že není vůbec slabý. My povolili, oni přidali a najednou se výsledek začal obracet. Ukázalo se že jakákoliv změna ve vítězné sestavě je na škodu. Dobře namazaný stroj se zadrhnul. Zlín ožil a my prohráli 1:3 (-23,-12,16,-20). Snad jen v třetím setu byla šance zápas zvrátit, ale chyby v následujícím nás srazily do kolen. Ale i takové porážky mají svůj význam. Znovu jsme si dokázali, že vytvoříme-li tlak i na silného soupeře, tak máme navrch. Jakmile povolíme, může nastat (nikde není psáno, že musí) obrat.
Junioři odehráli o víkendu 5. a 6.11. další extraligové zápasy. Sobota patřila Zlínu. U soupeře se nikdy moc nevyhrávalo, ale tentokrát byl první zápas zcela v naší režii. dařilo se vše, na co jsme sáhl. Dobře jsme podávali, přihrávali a hlavně útok byl nadstandartní. Obrana je disciplína a tu jsme udrželi po celé tři sety. Výsledkem bylo vítězství 3:0 (15,18,14). Po přestávce však došlo k tomu, čeho jsme se báli. Zlín ukázal, že není vůbec slabý. My povolili, oni přidali a najednou se výsledek začal obracet. Ukázalo se že jakákoliv změna ve vítězné sestavě je na škodu. Dobře namazaný stroj se zadrhnul. Zlín ožil a my prohráli 1:3 (-23,-12,16,-20). Snad jen v třetím setu byla šance zápas zvrátit, ale chyby v následujícím nás srazily do kolen. Ale i takové porážky mají svůj význam. Znovu jsme si dokázali, že vytvoříme-li tlak i na silného soupeře, tak máme navrch. Jakmile povolíme, může nastat (nikde není psáno, že musí) obrat. Proto se musíme soustředit právě na to, abychom soupeře udrželi po celý zápas „dále od těla“.
V neděli přijelo Brno. Ať chceme nebo ne, ať si říkáme cokoliv, že je to soupeř jako každý jiný, mají zápasy s Brnem jiný nádech. Je to zkrátka derby týmů nedaleko od sebe. Statistiky ukazují, že Brno vyhrávalo daleko častěji, ovšem v loňském roce jsme 3x vyhráli my a pouze jednou odešli poraženi. Brno přijelo v nejsilnější sestavě. Handlíř, Pery mají již zásahy v dospělé extralize, Neubauer, Čížek nastupují v 1. lze, Hlaváč je kadetský reprezentant. My se snažíme touto cestou zkušeností v soutěži dospělých jít také. Nejvíce z toho těží Patrik Indra, juniorský reprezentant, který je klíčovým hráčem prvoligové Chocně. Naše zkušenosti jsou však menší. Oba zápasy byly velice kvalitní a i když jsme tahali za kratší konec a obě utkání prohráli, nic jsme nepodcenili a máme se z čeho poučit. Útočně jsme se soupeři vyrovnali, ovšem chybovali jsme v drobnostech, čehož soupeř dokonale využil. Výsledky 2:3 (23,-23,-11,23,-7) a 1:3 (21,-21,-20,-26) jsou, nebo by měly být odrazovým můstkem k ještě většímu zlepšení tréninkového úsilí i tréninkové kvality.
Mně osobně se v našem týmu poslední 4 roky trénuje velice dobře, protože se nám daří vychovávat a ovlivňovat hráče, kteří jsou volejbalem posedlí, umí na sobě pracovat, ví co chtějí a sami se snaží odstraňovat své nedostatky především v kondici a samo se chtějí zlepšovat. To potom trenér přemýšlí pouze na tom jak postaví trénink a ne o tom, jestli se někdo fláká nebo ne. Proto můžeme něco dokázat a aktuální výsledek není ten nejdůležitější.
Do konce roku hrajeme již jen venku: 4.12. v Ostravě a další neděli 11.12. v Novém Jičíně.
Velké Meziříčí, 10.11.2016 Petr Juda