Nakonec se to nepodařilo. Naše šance na postup bez Standy Klimenta byla tak 20%. Přesto jsme do toho šli s odhodláním. První zápas byl vyrovnaný až od druhého setu, druhý byl celý. O postupu mezi nejlepší čtyři celky rozhodl především kompaktní výkon Příbrami. Téměř všechny jsem měl v reprezentaci ročníku 91 (oba Sobkové, Kotek, Štefan, Veselý, Vobejda), ti starší zase hráli v reprezentaci 89 (Kott) nebo pravidelně nastupují na muže v extralize (Prajsler). Jiní nehráli. Museli vynaložit k postupu všechny síly a to se jim nakonec podařilo. Naším hlavním problémem byla, i přes výtečný Kidův výkon, nahrávka.
Nakonec se to nepodařilo. Naše šance na postup bez Standy Klimenta byla tak 20%. Přesto jsme do toho šli s odhodláním. První zápas byl vyrovnaný až od druhého setu, druhý byl celý. O postupu mezi nejlepší čtyři celky rozhodl především kompaktní výkon Příbrami. Téměř všechny jsem měl v reprezentaci ročníku 91 (oba Sobkové, Kotek, Štefan, Veselý, Vobejda), ti starší zase hráli v reprezentaci 89 (Kott) nebo pravidelně nastupují na muže v extralize (Prajsler). Jiní nehráli. Museli vynaložit k postupu všechny síly a to se jim nakonec podařilo. Naším hlavním problémem byla, i přes výtečný Kidův výkon, nahrávka. Se Standou jsme mohli hrát rychlou střelbu do kůlů, přidávali jsme první sled i oba doskoky. Kid není specializací nahrávač, takže musel zpomalit a to bylo pro naše smečaře, hlavně pro Kůču, hodně těžké. Útočili vždy do dobře postaveného bloku a klobouk dolů, co všechno uhráli. Dominoval jako vždy Zdeněk Málek. Však se také kolem něho ihned začali točit oba manažeři extraligových klubů Příbrami a Zlína, kteří si to spolu rozdali v posledním kole základní části. V zápase lépe zahrál Zlín a vítězství 3:1 bylo přehlídkou zkušeností tohoto týmu. Jinak naše sestava byla trochu jiná, než u nás. Kůča nastupoval v pozici diagonálního hráče a jeho smečařský post obsadil Matěj Uchytil. Na bloku již tradičně hráli Ivan Vrána a Tomáš Vašíček. Liberem byl Martin Novotný. Na střídání jsme měli již jen Ondru Mináře a Romana Hybáška. V Příbrami byla na obou zápasech výborná atmosféra, blížící se té naší.
Skončili jsme tedy na pátém místě, protože se dále již nedohrává a my jsme po základní části byli ze všech poražených čtvrtfinálových týmů nejlépe umístěni. Je to nejlepší umístění od roku 2003. Tehdy to byla medaile. Takže není proč truchlit, zase není ani na místě velká euforie, protože o postup nás připravilo nečekané zranění. Neříkám, že bychom postoupili, kdyby byli všichni zdraví, ale určitě bychom to Příbrami zkomplikovali daleko více. S podrobnějším hodnocením se přihlásím po extralize kadetů. Ta nás nyní čeká od 26. do 28. 3. v Želetavě. Zde již půjde do tuhého. Máme ještě naději na přímou záchranu a také můžeme i přímo sestoupit. Proto všechny naše síly zaměřujeme na kadety a jejich tréninky. Konečně máme sestavu, kdy se dá pořádně trénovat. Mile překvapili i ti, co normálně nechodili. Navíc pomáhají s trénováním i junioři. Takže šance jsou. Uvidíme příští pátek.
Velké Meziříčí 17. 3. 2010 Petr Juda