You are hereNAŠÍ KULTUROU JE TVRDÁ PRÁCE !!

NAŠÍ KULTUROU JE TVRDÁ PRÁCE !!


By judapetr - Posted on 31 Leden 2016

Verze pro tisk
IMG_8892.JPG

Trochu se v tom plácáme. V týdnu jsem napsal článek o sebeuspokojení a jako bychom si vzali příklad ze všech těch negativ. Já nechci nikomu sahat do svědomí a ani bych si to netroufnul. Nechci ani nikomu vyčítat, že nebojuje, ale nevím co se stalo. Připravovali jsme se, že to bude prubířský kámen jaké jsou naše možnosti v tomto ročníku a výsledkem byly získané 4 body z 12 možných. A i za ně jsme vděční. Všechny čtyři zápasy byl boj, nevzdali jsme se ani za krajně nepříznivých stavů, i když mě to stálo hodně křiku a nervů a mé koronární tepny dostaly zabrat. Byli jsme schopni z krajně nepříznivých stavů, kdy jsme prohrávali i o 8 bodů skóre ještě zkorigovat na přijatelný výsledek. Sety jsme prohrávali (ale i vyhrávali) většinou o 2-3 body, tedy nejmenším možným rozdílem. Samozřejmě kvalita Ostravy i Brna je známá. Patří mezi nejlepší celky v republice. My však prohráli, protože jsme udělali vždy více chyb jak soupeř. Například s Brnem v prvním zápase jsme měli o jeden blok více, po dobrém i špatném příjmu i po vybraných míčích jsme byli lehce lepší. V chybách jsme však jasně "vyhráli". Patláme se v tom. Ovládá nás strach. Strach v malých dávkách je potřebný, podmiňuje soustředěnost, zvyšuje koncentraci, nutí hráče mít určitý díl pokory. Ovšem nás ovládl strach blížící se panice. Nejhorší je, že se zkazí míč a místo koncentrace na to, abychom uhráli další míč, stále se zabýváme chybou předchozí. Tím poklesne soustředění a další chyba je nabíledni. Potom nestačí vést třeba o 4 body. Ono by stačilo. Ovšem my dřeme a postupně se soupeři vzdalujeme, dotáhneme až do setbolu 24:21. Potom zkazíme podání. Dáme timeout a řekneme si ,že máme dvě šance a jdeme hrát. Dostaneme eso a další podání vezmeme tak, že nejsme schopni ani jednou zaútočit a set je v trapu. Tak to vypadalo i v Ostravě i doma s Brnem. Až poslední domácí zápas, ukázal, že hrát umíme a že si umíme vytvořit tlak, až soupeře dostaneme do defenzívy. Druhý set druhého zápasu byl zrcadlově podobný poslednímu setu prvního zápasu. My tlačili a náš náskok se postupně zvyšoval až na konečných 25:8. Soupeři nepomohly ani tajmy, ani střídání. Zde pro srovnání.Brno v prvním zápase hrálo podobně jako my v tomto setu a vedlo až 18:10. Já řval, nadával, urážel, aby se naštvali alespoň na mě, a my jsme zkorigovali na 20:25. Vyburcovali jsme se? Nevím, ale jiný asi nebudu. Trenér musí bojovat s hráči, ať se to komu líbí nebo ne. Já se nikdy nesmířím s porážkou, která je dílem z vlastních chyb. Když nás soupeř přehraje (a Brno i Ostrava hráli opravdu dobře) ani tehdy nejsem spokojen. Ale uznám to. Tady jsem naštvaný, protože se bránit musíme do posledního míče. Naše strategie, kterou trénujeme poslední dobou, padla. Neznali jsme ji. Způsobil to také strach? Ne nezpůsobil. Způsobilo to sebeuspokojení!!. Vycházeli jsme z toho, že to uhrajeme.Nešlo to. S takovými soupeři se musí hrát nadoraz. Musí se přidat i více. My to neudělali. Nemyslím, že jsme hledali zástupné problémy, ale spíš jsme se báli víc a víc až jsme propadali panice. V pátek na tréninku to vypadalo malátně a ležérně. Nevěřím teoriím, že když je špatný trénink, je dobrý zápas. Nevěřil jsem tomu nikdy a ani v momentech, kdy to vycházelo. Co není odpracované během týdne, nezúročí se při zápasech.Vyjímky potvrzují pravidlo, ale na to já nehraju. Musíme dřít. Máme více problémů, než ostatní kluby. To nás ale neomlouvá. Máme dobré hráče: Danek Římal, Patrik Indra, Víťa Jakubec, Michal Kacafírek jsou určitě TOP hráči,které nám kdekdo závidí. Ostatní se k nim blíží. Jsou-li vyrovnaní soupeři o vítězství rozhoduje třeba jen jeden "zázračný" balón. Blíží se zápas o 2. místo v 2.lize se Šlapanicemi (sobota 6.2.), blíží se poslední turnaj extraligy kadetů,kde půjde o nasazení do finále (13.-14.2.) a také se blíží poslední dvojkolo extraligy juniorů, kde rovněž půjde o nasazení do skupin ve finále. Jsme stále první a náskok se ztenčil z osmi na pět bodů. Potřebujeme být první, kvůli právě tomu nasazení. Je to v našich rukou. Máme doma Nový Jičín a potom jedeme do Frýdku Místku na zápas se ŠSK Beskydy. Potřebujeme z těchto 4 zápasů aspoň 9 bodů. Toho jsme schopni dosáhnout, ale bez tvrdé dřiny to nepůjde. Znovu připomínám naše heslo, které nesmí být jen do větru vystřeleným gestem. Bez spolupráce všech to nepůjde. NAŠÍ KULTUROU JE TVRDÁ PRÁCE !! Ostrava - Velké Meziříčí 3:1 (21.-22,212.20) 3:2 (22,22,-26,-24,13) Velké Meziříčí - Brno 1:3 (-24,-25,23,-20) 3:0 (22,8,20) Velké Meziříčí, 31.1.2016 Petr Juda